Na co pozor

Na MENDELU si zakládáme na komunitní atmosféře a přátelských vztazích. Snažme se však být za všech okolností profesionální a nepřekračovat hranici, která může být mnohdy tenká.

• "UNIVERZITA JAKO TINDER PREMIUM?" Nenavazujme se studujícími intimní vztahy. Vyučující a studující jsou sice dospělí, ale nejsou v rovném postavení. Přestože z pozice vyučující/ho můžeme vnímat vztah jako konsenzuální, studující se může cítit do vztahu tlačen/a a nemusí být schopen/schopna jej svobodně ukončit. Komunikujme profesionálně, a to i na sociálních sítích, nebuďme příliš familiérní. Jak jinak zaručíme, že náš kamarád/partner naše kamarádka/partnerka nebude zvýhodněn/a proti ostatním? Naše okolí si to bude myslet a může to dát nepříjemně najevo i jemu/jí. 

• "LAŠKOVÁNÍ JE KOŘENÍM ŽIVOTA?" Neredukujme vztahy mužů a žen pouze na sexuální rozměr. Každému nemusí být dvojsmyslné vtípky příjemné. To ale neznamená, že se k sobě nemůžeme chovat galantně.

• “NECHTE PREZENTOVAT NĚJAKOU HEZKOU HOLKU." Ženy se většinou chtějí líbit, ale v rámci studia očekávají, že budou oceňovány za své znalosti a dovednosti, ne vzhled. Navíc, jak se budou cítit ty, které z tohoto hlediska nevybereme? Nechávejme si takové poznámky raději pro sebe.

• “TOHLE NENÍ OBOR PRO HOLKY, PRO KLUKY.” Svět se změnil, tradiční role už dávno neplatí, ženy i muži mohou mít stejné zájmy i talenty. 

• “TA SE BRZY VDÁ A PŮJDE NA MATEŘSKOU.” To nemůžeme nikdy jistě vědět. A i kdyby, děti nejsou v dnešní době kariérní překážkou. Mužů se na to nikdo neptá.

• "MILÁČKU, PRINCEZNO,..." Chceme být milí, ale studující jsou naši kolegové a kolegyně, ne děti. Takové oslovení je může urážet.

• "STEJNĚ SI ZA TO TY HOLKY MŮŽOU SAMY." Za vlastní chování jsme zodpovědní pouze my sami. To, jak je žena oblečená, nedává nikomu právo chovat se k ní nevhodným způsobem.

• "KDO SE MÁ V TĚCH POHLAVÍCH DNESKA VYZNAT?" Respektujme lidskou individualitu. Pokud nemáme jasno, jak dotyčnou osobu oslovovat, zeptejme se jí a vyjděme jí vstříc.

• "SILNÁ OSOBNOST TO USTOJÍ." Tam, kde je mocenská asymetrie (studenti/ky - vyučující; nadřízení - podřízení), je těžké se ohradit a bránit.

• "ZAVŘENÉ NEBO OTEVŘENÉ DVEŘE?" Při jednání se studujícími nechávejme dveře raději otevřené. Vytvoříme tak bezpečné a transparentní prostředí.

• Všímejme si svých kolegů a kolegyň a hlídejme, jestli mezi nimi nejsou nějaké osobní problémy nebo zda někdo nemá sklony k šikaně.
• Naslouchejme problémům svých lidí, budeme mít mnohem vyšší neformální autoritu.
• Novému zaměstnanci/kyni přidělme patrona/ku, který/á mu bude pomáhat s orientací na univerzitě i zapracováním na pracovní pozici.

• Základem je respekt a vzájemný souhlas. Více např. konsent.cz/generace-k.

• I toto se v akademickém prostředí může dít. Také ze strany studujících je třeba zachovávat profesionalitu, důstojnost a respekt.

• Univerzita se zavazuje, že bude stížnosti řešit co nejcitlivěji, důvěrně a nestranně. Ctíme presumpci neviny. Pokus o křivé obvinění bude náležitě řešen.

• Respektujme práci ostatních: každá práce je pro MENDELU důležitá, tvoříme jeden celek.

• Neobviňujme se: každý/á pracujeme, jak nejlépe umíme.

• Mějme vzájemné pochopení: jsme lidé a každý/á máme nějaké starosti. Zameťme si nejdřív před vlastním prahem, než se pustíme do kritiky ostatních.

• Buďme k sobě zdvořilí: prosím, děkuji, omlouvám se…

• Nevytvářejme fámy, nešiřme pomluvy: sdílejme pouze ověřené a užitečné informace.

• Nebuďme agresivní, a to ani v písemné komunikaci: žádné vykřičníky, červeně zabarvený text, dávání nadbytečných osob do kopie.

• Zpětná vazba je důležitá součást fungování pracovních týmů: ale bez posměchu a pohrdání.

• Neberme se tak vážně: nadhled pomáhá.

• Všímejme si, co se děje lidem kolem nás: „Lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím, co otevírá dveře zlu.“ (Václav Havel)

• Univerzity mají u veřejnosti vysoký kredit: snažme se být vzorem.