xxx

Na MENDELU si zakládáme na komunitní atmosféře a přátelských vztazích. Snažme se však být za všech okolností profesionální a nepřekračovat hranici, která může být mnohdy tenká.

• "UNIVERZITA JAKO TINDER PREMIUM?" Nenavazujme se studujícími intimní vztahy. Vyučující a studující jsou sice dospělí, ale nejsou v rovném postavení. Přestože z pozice vyučující/ho můžeme vnímat vztah jako konsenzuální, studující se může cítit do vztahu tlačen/a a nemusí být schopen/schopna jej svobodně ukončit. Komunikujme profesionálně, a to i na sociálních sítích, nebuďme příliš familiérní. Jak jinak zaručíme, že náš kamarád/partner naše kamarádka/partnerka nebude zvýhodněn/a proti ostatním? Naše okolí si to bude myslet a může to dát nepříjemně najevo i jemu/jí. 

• "LAŠKOVÁNÍ JE KOŘENÍM ŽIVOTA?" Neredukujme vztahy mužů a žen pouze na sexuální rozměr. Každému nemusí být dvojsmyslné vtípky příjemné. To ale neznamená, že se k sobě nemůžeme chovat galantně.

• “NECHTE PREZENTOVAT NĚJAKOU HEZKOU HOLKU." Ženy se většinou chtějí líbit, ale v rámci studia očekávají, že budou oceňovány za své znalosti a dovednosti, ne vzhled. Navíc, jak se budou cítit ty, které z tohoto hlediska nevybereme? Nechávejme si takové poznámky raději pro sebe.

• “TOHLE NENÍ OBOR PRO HOLKY, PRO KLUKY.” Svět se změnil, tradiční role už dávno neplatí, ženy i muži mohou mít stejné zájmy i talenty. 

• “TA SE BRZY VDÁ A PŮJDE NA MATEŘSKOU.” To nemůžeme nikdy jistě vědět. A i kdyby, děti nejsou v dnešní době kariérní překážkou. Mužů se na to nikdo neptá.

• "MILÁČKU, PRINCEZNO,..." Chceme být milí, ale studující jsou naši kolegové a kolegyně, ne děti. Takové oslovení je může urážet.

• "STEJNĚ SI ZA TO TY HOLKY MŮŽOU SAMY." Za vlastní chování jsme zodpovědní pouze my sami. To, jak je žena oblečená, nedává nikomu právo chovat se k ní nevhodným způsobem.

• "KDO SE MÁ V TĚCH POHLAVÍCH DNESKA VYZNAT?" Respektujme lidskou individualitu. Pokud nemáme jasno, jak dotyčnou osobu oslovovat, zeptejme se jí a vyjděme jí vstříc.

• "SILNÁ OSOBNOST TO USTOJÍ." Tam, kde je mocenská asymetrie (studenti/ky - vyučující; nadřízení - podřízení), je těžké se ohradit a bránit.

• "ZAVŘENÉ NEBO OTEVŘENÉ DVEŘE?" Při jednání se studujícími nechávejme dveře raději otevřené. Vytvoříme tak bezpečné a transparentní prostředí.

• Základem je respekt a vzájemný souhlas. Více např. konsent.cz/generace-k.

 

• Jakákoli stížnost na nevhodné chování bude řešena bez zbytečných průtahů a ve vší vážnosti k osobě, která ji podala. Konkrétní postup bude určen s ohledem na povahu řešeného případu. Bude kontaktována osoba, která byla obviněna z šikany či obtěžování, aby podala vysvětlení. Budou také kontaktováni svědci, které si obě strany určí. Veškerá komunikace bude písemně zaznamenávána. 

• Univerzita se zavazuje, že bude stížnosti řešit co nejcitlivěji, důvěrně a nestranně. Ctíme presumpci neviny. Pokus o křivé obvinění bude náležitě řešen.

• Tým, který případ objasňoval, sdělí děkanovi/ce, řediteli vysokoškolského institutu nebo rektorovi, zda došlo či nedošlo k šikaně nebo sexuálnímu obtěžování a jaké navrhuje opatření. Následně děkan/ka, ředitel vysokoškolského institutu nebo rektor rozhodne, zda tato opatření budou realizována a sdělí je oběma stranám. Poté budou informovány všechny v případě zainteresované osoby (např. kolegové/kolygyně, spolustudující). 

• Tým může navrhnout, aby stížnost byla projednána Etickou komisí MENDELU nebo Disciplinární komisí konkrétní součásti. V případě, že má stížnosti projednat Etická nebo Disciplinární komise, je postupováno v souladu s Etickým kodexem, Jednacím řádem etické komise resp. Disciplinárním řádem.

• Opatření mohou být: 

  • Formální:
    • u zaměstnaných: výtka, rozvázání pracovního poměru, převedení na jinou pozici, změna v náplni práce
    • u studujících: napomenutí, podmínečné či bezpodmínečné vyloučení ze studia
  • Neformální: omluva, mediace, mentoring, koučing atd. 

• Pro většinu případů je cílem obnovení profesionálního vztahu mezi stranami. K tomu může být využita MEDIACE. Cílem mediace je rychlé a důvěrné vyřešení záležitosti, mnohdy i bez nutnosti formálního vyšetřování, určování viny a s minimálními konflikty a stresem pro zúčastněné osoby. Aby mediace fungovala efektivně, vyžaduje dobrovolnou účast a spolupráci obou stran. Určený/á mediátor/ka (zaměstnanec/kyně Institutu celoživotního vzdělávání, jiný/á proškolený/á zaměstnanec/kyně nebo externí odborník/odbornice) se setká s oběma stranami, nejprve zpravidla odděleně, aby projednal/a předmět stížnosti. Mediátor/ka poté spojí obě strany s cílem dosáhnout společného porozumění a dohody o přijatelném budoucím chování. Veškeré informace, které se objeví v průběhu mediačního procesu, zůstávají přísně důvěrné.