Čína jako riziko pro bezpečnost výzkumu

 V rámci komunikačního kanálu manažerů kybernetické bezpečnosti VVŠ bylo zasláno upozornění na riziko pro akademické a výzkumné instituce.

 

Asociace AMO (Asociace pro mezinárodní otázky) zveřejnila studii s názvem: Čína jako riziko pro bezpečnost výzkumu: doporučení pro akademické a výzkumné instituce

 

→Tato studie se věnuje přístupu Čínské lidové republiky k vědě, technologiím a inovacím (VTI) a čínským snahám získat v zahraničí výsledky výzkumů v oblastech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM).

→ Studie analyzuje systém současného nastavení ochrany vědeckých informací v Evropské unii a poukazuje na jeho nedostatky. Nabízí politikům, státní správě, vysokým školám a výzkumným institucím konkrétní doporučení, jež zvýší úroveň ochrany vědeckých informací a omezí rizika vědecko-výzkumné spolupráce s čínskými partnery.

→ Ve druhé části se studie zaměřuje na situaci ve střední Evropě, konkrétně v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Ukazuje, že region střední Evropy je pro Čínu z hlediska vědecko-výzkumné spolupráce dlouhodobě atraktivní. Ve všech třech státech jsou však vědecké informace nedostatečně chráněny a úroveň povědomí o rizicích spojených se spoluprací s čínskými partnery je malá. Analýza se také věnuje strukturálním důvodům, které vedou vědce ze střední Evropy ke spolupráci s Čínou.

→ Pro evropské partnery představuje spolupráce s Čínou řadu výzev. Čína vyu- žívá zahraniční technologie k posílení své technologické základny a inovacím na domácí půdě, čímž zvyšuje konkurenceschopnost svého průmyslu a výzkumného sektoru vůči evropským protějškům.

→ Úsilí o získání vyspělých technologií v zahraničí je přitom nedílnou součástí čínských snah o dosažení rychlého pokroku v oblasti VTI. Čína k tomu používá kombinaci nástrojů – od standardní mezinárodní spolupráce až po nelegi- timní prostředky a nástroje, jež spadají do tzv. „šedé zóny".

→ Čína se netají tím, že jejím konečným cílem je nahradit zahraniční technologie domácími a dosáhnout dominantního postavení v klíčových vědních oblastech. Tato ambice je spojena s nedostatkem reciprocity v přístupu k čínskému sektoru VTI pro evropské subjekty.

→ Snahy Číny o získání některých technologií v zahraničí mají i bezpečnostní aspekt, neboť mohou souviset s úsilím o modernizaci Čínské lidové osvobozenecké armády. Řada technologií, o něž Čína usiluje, se řadí mezi tzv. zboží dvojího užití. Výzkumné instituce v Evropě tak mohou v případě technologické spolupráce s čínskými protějšky nepřímo podporovat růst vojenských schopností Číny, tedy země, kterou Evropská komise oficiálně označila za „systémového rivala".

→ Seznam prioritních oblastí, o něž má Čína ve VTI zájem, je široký a zahrnuje mimo jiné umělou inteligenci, kvantové technologie, integrované obvody, výzkum vesmíru, výzkum nových materiálů, neurovědu a biotechnologie.

→ Technologicky vyspělé země již reagovaly na snahy Číny získávat zahraniční technologie zvýšeným úsilím o ochranu své vědy, technologií a inovací. Přesto se současná evropská opatření ke zmírnění rizik vyplývajících z transferů technologií do Číny jeví jako neúplná a nedostatečná.

→ Případová studie provedená ve střední Evropě ukazuje, že je zde diskuse o ochraně vědeckých informací stále teprve na začátku. Převládá názor, že Čína nemusí mít o výzkumnou spolupráci v tomto regionu zájem, protože její věda je na vyšší úrovni. Existuje však řada oblastí, kde středoevropské aka- demické a výzkumné instituce produkují výstupy světové úrovně. Tato skutečnost, bagatelizovaná místními vědci, nezůstala v Číně bez povšimnutí.

→ Autoři studie identifikovali na základě dat z otevřených zdrojů české, slovenské a rakouské vědce v patnácti oblastech klíčových pro Čínu, jejichž výzkumné výstupy byly mezi lety 2006-2021 (spolu)financovány Čínou.

→ Vědci spojení s rakouskými výzkumnými institucemi a univerzitami publikovali ve sledovaném období a oborech 685 výzkumných výstupů, které byly financovány výhradně z čínských zdrojů. Vědci spojení s českými výzkumnými institucemi a univerzitami publikovali 203 takto financovaných výstupů. Na Slovensku bylo publikováno ve stejném období 41 výstupů.

→ Bez jakékoli souvztažnosti k nárůstu bezpečnostních obav v Evropě se zejména v posledních letech výzkumná spolupráce mezi střední Evropou a Čínou neustále rozšiřuje, především v oblastech vývoje nových materiálů, zemědělství, inteligentní výroby a robotiky.

→ Výzkum ve střední Evropě financovaly desítky čínských agentur na podporu vědy a výzkumu na národní i provinční úrovni. Několik výstupů, kterými se
tato studie zabývá, bylo financováno díky tzv. programu „tisíc talentů", který cílí na domácí i zahraniční vědce v klíčových vědních oborech. Jeden z českých výstupů uváděl financování ze strany čínské Ústřední vojenské komise, nejvyššího orgánu pověřeného řízením čínských ozbrojených sil.

→ Pro získání dat o míře informovanosti a motivaci vědců k navázání výzkumné spolupráce s Čínou kontaktovali autoři prostřednictvím online dotazníků výzkumné pracovníky, kteří se podíleli na projektech (spolu)financovaných Čínou.

→ Kromě několika případů tito vědci v průzkumu neuvedli žádné negativní zkušenosti při spolupráci s Čínou, což také odpovídá jejich celkově pozitivnímu vnímání čínského financování. Není tedy překvapivé, že výzkumnou spolupráci s čínskými protějšky nevnímalo jako potenciální riziko 65 % respondentů, jejichž výstupy (spolu)financovala Čína.

→ Vědci, kteří v dotazníkovém šetření odpovídali, zdůrazňovali převážně význam předchozích pozitivních zkušeností s čínským partnerem a osobních kontaktů nebo zkušeností získaných v Číně. Zároveň zdůrazňovali, že to byli především čínští partneři, kteří iniciovali výzkumnou spolupráci.

→ Výsledky průzkumu ukázaly nedostatek znalostí o existujících strategiích pro ochranu vědeckých informací a značné nedostatky v jejich aplikování. Více než polovina respondentů nevěděla, zda má jejich instituce nějaké konkrétní interní mechanismy, kterými by se mohli řídit v případě pochybností ohledně motivace nebo jednání mezinárodního partnera. Další čtvrtina uvedla, že žádné takové mechanismy neexistují. Navíc 40 % dotázaných neví, s kým by konzultovali případné obavy týkající se rizik spolupráce se zahraničním partnerem.

→ Nízké povědomí o možných rizicích lze identifikovat také v souvislosti s přístupem čínských doktorandů nebo čínských výzkumných pracovníků do laboratoří nebo k výzkumným datům, který podle většiny respondentů není nijak omezen.

→ Pokud jde o očekávání od vlády, třetina respondentů by si nepřála, aby stát zavedl nějaká opatření. 44 % vědců, kteří se účastnili dotazníkových šetření, neví, zda by uvítali větší podporu vlády a pouze čtvrtina respondentů byla otevřena opatřením ze strany vlády, která by v ideálním případě měla spočívat v systematickém informování o možných rizicích např. formou seminářů o ochraně vědeckých informací nebo sdílení příkladů dobré praxe.

---